Dnešní doba je velmi uspěchaná, hektická a životní tempo je někdy až zběsilé, nepřijde vám? Neustále se za něčím ženeme, někam pospícháme a máme nutkání pracovní část dne víc a víc prodlužovat. Často potom nemáme čas ani na své nejbližší, natož na sebe.
Přemýšleli jste si někdy nad tím, proč to tak je? A pokud ano, našli jste nějaký opravdu opodstatněný důvod? Děláte někdy věci jenom tak, protože vás baví a přináší vám radost? Nebo je před vším, do čeho se pouštíte slovo „musím“ či „měl/a bych“, protože…?
Svět je dnes zaměřen na výkon, dosahování výsledků, porovnávání se s ostatními. Každý má snahu se ukázat v tom nejlepším světle. Začíná to už v ranném věku. Maminky soutěží a chtějí, aby právě to jejich dítě bylo to nejlepší, největší, nejrychlejší. I pokud to nedávají viditelně najevo, děti to vycítí a tento tlak si nesou dál, hluboko v sobě ho pak cítí celý život. Dorůstá tak generace, která si nechodí zacvičit nebo zaběhat jen tak, ale mají tendenci se neustále s někým srovnávat a tlačit tak své výkony daleko za limity. Nemluvě samozřejmě o sociálních sítích, které dávají lidem představu dokonalé postavy a bezproblémového života.
Cílem tedy není se odreagovat, což by bylo žádoucí. Cílem je být lepší než ten druhý, úplně v čemkoliv.
Tento fenomén pronikl do všech oblastí. Ženeme se neustále vpřed, na úkor rozumu, citů, psychického i fyzického zdraví, na úkor rodiny.
Zamysleme se nad sebou. Zavřete oči, zkuste se oprostit od vnějšího světa a položte sami sobě těchto pár otázek. Odpovězte na ně upřímně, buďte upřímní sami k sobě.
- Jíte to, co milujete?
- Hýbete se, proto, že vás to baví?
- Pracujete v práci, která vás většinu času naplňuje?
- Scházíte se s lidmi, které máte opravdu rádi?
Přetrénované a vystresované tělo, kterému nedáme šanci na regeneraci, končí se zdravotními problémy bohužel už v mladém věku. Přehnaný sport v kombinaci s nízkým kalorickým příjmem a stresem může tak ve výsledku spíše ublížit a na oko „super zdravý životní styl“ se rázem stane noční můrou.
Existuje samozřejmě i opačný případ. Lidé, jejichž den začne jízdou do zaměstnání, jak jinak než v automobilu. Cestou v koloně už začne stres, dále se usadí na židli. Na jídlo přes den nemají čas, večer dorazí domů a doženou denní kalorický deficit. Večer pak tráví buď u televize, kterou berou jako odpočinek, nebo do noci pracují při šálcích kávy či redbullu. Žádný pohyb, relaxace, odreagování se od všedního dne.
Lidé zamysleme se a přestaňme se zanedbávat a ničit. Ona kouzelná pilulka, kterou lékař předepíše a po které se všechno spraví…zapomeňte na ni, neexistuje. Každý člověk musí začít u sebe a to tím, že začne poznávat své tělo, začne se zaměřovat na to, jak se cítí a co mu dělá dobře.
Takové jako od zítřka přestanu kouřit, začnu chodit pěšky, udělám si na sebe čas a půjdu na procházku. Ne. Zítřek neexistuje.
Je pouze dnešek.
Dejte se na cestu změny, která vás ale bude bavit. Bude vás bavit, protože vám bude dělat dobře, bude vás dělat šťastnějším. Nikdo neříká, že je to jednoduché, že je to rychlé. Tělo a mysl jsou jedny z nejsložitějších mechanismů vůbec a pochopit je, dá zabrat. Ale je to vaše tělo a vaše mysl. Naučte se jim naslouchat, respektovat je. Zaměřte se sami na sebe a poznejte se. Stejně jako jdete s přáteli na skleničku a nasloucháte jim a jejich problémům, snažíte se jim pomoci, buďte stejně tak svým vlastním přítelem. Sdělte sami sobě své problémy, čelte jim, naslouchejte a snažte se je vyřešit.
Najděte si chvíli a sledujte:
- Jak se vám ve vašem těle žije?
- Dělá mu to, co mu dáváte, dobře?
- Jak moc se o sebe staráte a zajímáte?
- Jak se k sobě chováte?
Uvědomte si, že tělo je naše schránka a karma je neúprosná. Budoucnost nám vrátí naši přítomnost. Tělo nefunguje na dluh a sklenice vína či šálek kávy od problémů nezachraňují…
Vaše Renča
Ahoj Renco, moc tě zdravím, držím ti pěsti a přeji hodně spokojených klientu.